Je hezký umřít za úplňku - Dominik Fiala

Medový měsíc se na mě přišel podívat. Ještě jednou. Naposledy. Klekl si u mě a pohladil mě na horkém čele. Smýval ze mě tu špínu. Jeho jemná zář naplnila chladný vzduch teplem. Jako by v ní topil ty zběsilé můry nervozity, co se snažily mi rozdrásat žaludek na kusy a prolézt mnou ven na svobodu. „Bude to dobré,“ šeptal a hladil mě. Plakala jsem. „Vezmeš… vezmeš mě odsud?“ šeptala jsem mu. Políbil mě na tvář. „Zavři oči,“ pošeptal mi do ucha. Naše pohledy se nakrátko střetly. Muselo ho to bolet, ale... Zobrazit více